nav-left cat-right
cat-right

Vysavač a úklid

Vysavač v akci Po velmi dlouhou dobu používali lidé pro úklid svých domácností jen košťata – zprávy o takovýchto nástrojích máme několik tisíc let do minulosti. Postupně ale začalo v domácnostech přibývat množství textilií a musely tedy přijít nové způsoby toho, jak čistit i je. Závěsy, ložní prádlo či oblečení je možné čistit jednoduše praním ve vodě, ale koberce či čalouněné sedačky si žádají jiný způsob zacházení. Dnes prostě vytáhneme vysavač a vše je vyřešeno během pár minut, ovšem cesta k vysavačům byla vcelku spletitá. 

Historie

Vyprášení koberce

Koště je skvělý nástroj, který dokáže smést nečistoty z rovného povrchu, ale jak jsou nečistoty uvnitř textilií, moc si s ním nepomůžeme. Tou nejjednodušší technikou, jak si s nimi poradit, je zákon setrvačnosti. Když do koberce silně a rychle udeříte, tak jeho pohyb se sice v určité vzdálenosti zastaví, ale jemné částice nečistot pokračují díky setrvačnosti v letu, takže postupným boucháním do koberce je možné jej očistit.

Čajové sáčky

V bohatších a konzervativních domácnostech nebylo v 18. století časté vyprášení koberce na speciálních stojanech vhodné, a proto se velmi rozšířila metoda používání vlhkých čajových sáčků – ty sloužily k omezení víření usazeného prachu v dané místnosti. Sáčky samozřejmě fungovaly, jen když byly mokré – díky tomu zachytávaly prach. Aby nebyl koberec ohrožen zabarvením, musely být sáčky nejdříve důkladně proprané ve studené vodě.

Tráva a piliny

Na přelomu 19. a 20. století se těšila oblibě metoda trávy a pilin. Povrch koberce byl posypán nejdříve posekanou trávou, která mu měla zajistit snížení prašnosti, a následně pilinami proti pošlapání a zanášení koberce špínou.

Tahání koberců

Určitou alternativou v tehdejší době bylo tahání koberců po trávě, v zimě případně jejich prášení ve sněhu.

První model vysavače

První vysavač spatřil světlo světa v roce 1869 v Chicagu. Ives McGaffey prodával tehdy svůj vynález za velmi vysokou částku 25 dolarů. Celý přístroj se sestával z několika dřevěných a plátěných součástek, ale jeho používání bylo kvůli ručnímu pohonu příliš složité a náročné, nenesl s sebou tedy žádné nečekané výhody, a proto se nedočkal většího rozšíření. Do dnešních dnů se nám zachovaly jen dva exempláře tohoto zvláštního výrobku, většina byla pravděpodobně zničena v roce 1871 při velkém požáru v Chicagu.

Nikola Tesla a revoluce v úklidu

Až elektromotor z dílny velkého vynálezce Nikoly Tesly v roce 1888 dokázal způsobit revoluci ve způsobu uklízení. Elektrický motor poháněný střídavým proudem otevřel prostor pro mnoho úžasných vynálezů a funkční elektrický vysavač se mezi ně zařadil v roce 1901. Přístroje, co se objevily mezi roky 1888 a 1901, by se daly spíše označit jako odfukovače – místo, aby nečistoty nasávaly, tak je odfoukávaly. Zvířený prach se pak samozřejmě vznášel po místnosti, takže o nějakém úklidu se příliš mluvit nedalo.

Cesta k modernímu vysavači

Anglický konstruktér Hubert Cecil Booth se zprvu o vysavač jako takový příliš nezajímal, ale v roce 1901 se zúčastnil demonstrace fungování jednoho z tehdejších pokusů o funkční úklidové zařízení. Popisoval jak se tehdy v Empire Music Hall dotazoval samotného vynálezce, proč se snaží bočním přísunem vzduchu zdvihnout nečistoty z koberce a odvézt je potom pryč trubicí, když mnohem účinnější by byl systém, kdy bude vzduch nasáván přímo skrz trubici. Vynálezce se rozlítil, že něco takového není možné – prý se mnozí již o něco takového pokoušeli, ale neuspěli. Panu Boothovi tato malá životní epizoda utkvěla v hlavě a začal o fungování vysavače často rozmýšlet. Dokonce se pokusil v luxusní restauraci na Victoria Street ústy nasávat prach z luxusního polstrovaného sedadla a s hromádkou prachu na jazyku se přesvědčil o úspěchu.

Celý projekt si dobře rozmyslel a dospěl k závěru, že by přístroj pro nasávání vzduchu svedl sestrojit. Přítel mu poskytl finanční injekci a on začal experimentovat. Vymyslel funkci filtru a jak správně zařídit motorové sání, takže už v roce 1902 založil společnost Vacuum Cleaner Co. Ltd. a angličtí zbohatlíci si mohli nechat vyčistit koberce pomocí Puffing Billyho – koňmi taženého zařízení o velikosti drožky, které bylo nejdřív poháněno spalovacím motorem, později elektrickým motorem napájeným ze sloupů pouličního osvětlení. Pomocí dlouhé hadice dosáhli, kam chtěli, takže byli pozváni dokonce i na vyčištění modrého koberce před korunovací krále Edwarda VII. Těchto pojízdných vysavačů později vlastnil Booth celé desítky, dostával stovky zakázek a likvidoval tisíce tun prachu. Boothův vynález později převálcovali pánové Hoover a Lux s modelem osobních vysavačů, ovšem vzhledem ke konceptu centrálních vysavačů, o kterých bude řeč dále, se vracíme zpět k Boothovu řešení.

Typy vysavačů

Technologie ušla od dob Boothových dlouhou cestu, a i když princip vysavače zůstává stejný, účinnost moderních vysavačů je mnohem vyšší. Kromě fungování elektromotorů a jejich ztišení se zdokonalil především systém filtrování, kdy mikrofiltry dokážou zabránit úniku i mikroskopických částic prachu.

Při výběru vysavače se nespoléhejte na čísla, jaká uvádí výrobce u příkonu motoru, ale zjistěte si sací výkon, který byl změřen na hubici. Pro účinné vysávání by se měl pohybovat minimálně okolo 300 W.

Sáčkové vysavače

Sáčkové vysavače byly a stále jsou nejpoužívanějším typem vysavačů pro domácnosti. Jejich malé rozměry a jednoduchý systém pro manipulaci s nečistotami je činí nejoblíbenější možností pro luxování v menších prostorech. Prach je shromažďován v papírovém sáčku, který funguje jako filtr, a vzduch je poté ještě před vypuštěním dočišťován jemnějším filtrem. Po naplnění může být sáček vyjmut a nahrazen jiným. Samotný princip určuje sáčkový vysavač pouze pro uklízení suchých nečistot. Vysávací hadice není zpravidla přespříliš dlouhá, a tak musí být jeho mobilita zajištěna dlouhým přívodním kabelem obvykle při přenosu namotaném na automatickém navijáku.

Funkce papírových sáčků

Pojmenování „papírový sáček“ je značně nepřesné a měla by být tato důležitá součást vysavače označována spíše jako papírový filtr. Shromažďují se v něm prakticky všechny vysáté nečistoty a jejich úniku brání až tři speciální filtrovací vrstvy, ze kterých je sáček vyroben. Kvalita těchto filtrů bývá různá, ale obvykle dokáží zadržet částice o rozměrech 5 mikrometrů. Papírové filtry mohou být nahrazeny látkovými, které vám sice ušetří náklady, protože mohou být používány stále dokola, ale nemají tak dobré filtrační vlastnosti. Speciálním případem jsou textilní HEPA filtry, které naopak vynikají filtračními vlastnosti a zvládnou zadržet i částice o velikosti 0,3 mikrometru.

Tyčové vysavače

Tyčový vysavač je v podstatě jen upravená verze vysavače sáčkového. Je menší, přenosný a odlehčený, protože filtrační sáček je umístěn přímo na vysávací trubici, do které je přímo umístěn také sací motor. Při vysávání tedy nepoužíváme hadici, ale pohybujeme celým tělem vysavače. Jeho hlavními výhodami jsou rozměry a jednoduchá manipulace, ovšem kvůli malému obsahu prachové filtru se hodí spíše jen do domácností pro rychlý úklid.

Vyfukovací vysavače

Vzhledem se vyfukovací vysavače podobají těm tyčovým, ale jsou funkčně odlišné. Už na vstupu do vysavače se nachází masivní kovová turbína, takže vzduch s nečistotami není do prachového filtru nasáván, ale vyfukovány (tlačeny). Často bývá vyfukovací vysavač doplněn kolečky pro jednodušší manipulaci a rotačními kartáči. Byl hojně využíván pro úklid ve větších komplexech, jako jsou hotely pro svou vysokou účinnost sání, ale díky naopak špatné účinnosti filtrace se už dnes příliš nevyskytuje.

Hrncové vysavače

U hrncového vysavače je stejně jako u toho tyčového umístěna sací turbína v horní části přístroje. Spodní část je pak rozšířena o velkou sběrnou nádobu v podobě hrnce oddělenou od sací turbíny filtrem. Nespornou výhodou tohoto typu vysavače je, že prach se shromažďuje na dně hrnce a neztěžuje tedy průtok vzduchu vysavačem (nezhoršuje jeho účinnost).

Některé hrncové vysavače umožňují vysávat dokonce i tekutiny – pokud se nádoba naplní vodou, přístup k turbíně se uzavře. Tato varianta je zvlášť vhodná pro filmy a větší domácnosti, ale je třeba vzít na vědomí špatnou manipulovatelnost – vysajete jím velké plochy, ale do rohu místnosti se nedostanete…

Tepovací vysavač

Tepovač je speciální přístroj, který můžete vidět především u úklidových firem, protože pořízení kvalitního přístroje tohoto typu není zrovna levná záležitost. Tepovací vysavač obsahuje dvě velké nádoby – jednu pro čistou vodu se saponátem a druhou pro odsátou vodu s nečistotami. Princip tepovače spočívá v tom, že vysokotlaké čerpadlo žene přes trysku na sací hubici do koberce roztok saponátu, který je pomocí vysoce výkonného sacího agregátu i s nečistotami téměř okamžitě odsáván. Přestože je do koberců vyplavováno vcelku velké množství vody, koberec je po mytí jen mírně vlhký. Tepovačem je možné čistit dokonce i čalouněný nábytek.

Multiúčelové vysavače

Víceúčelové vysavače zvládnout vyčistit suché i mokré nečistoty, ale kromě toho jsou vybaveny také funkcí mokrého čištění (pro koberce i čalounění). Ačkoliv nejsou tak výkonné jako ty, co mají úklidové firmy, tak toho také zvládnou mnoho a ušetříte za pozvání odborníků. Stejně jako tepovače vystřikují přídavnou tryskou roztok saponátu a sací trubicí vodu nazpět shromažďují ve speciální nádobě. Ovšem nemusí vysávat jen tímto způsob – na běžné suché čištění fungují také skvěle. Pokud máte doma malé děti nebo domácí mazlíčky, tak tento typ vysavače budete při častém čištění milovat. Je k nim také dodávána celá sada různých násad na vysávací hubici.

V obchodech můžete narazit na víceúčelový vysavač ve dvou základních formách – buď je běžný přízemní vysavač doplněn o dvě nádoby (pro roztok saponátu a pro sběr vody s nečistotami) nebo je hrncový vysavač zvládající mokré vysávání doplněn pouze o čerpadlo saponátu a další potřebné příslušenství. První varianta je o něco výkonnější než ta druhá.

Vysavač s vodním filtrem

Vysavače s vodním filtrem nechávají vzduch s nečistotami proudit skrz vodu, ve které je zachycena většina prachových částic. Ta špína, která není zachycena ve vodě, je odfiltrována pěnovými filtry. Následně může být voda z vysavače jednoduše vylita… Přestože nejsou odfiltrovány všechny nečistoty, uživatelé jsou spokojeni, protože prý zanechává svěží vzduch.

Cyklonové vysavače

Zatímco v sedmdesátých a osmdesátých letech se staly velmi populárními vysavače s papírovým filtrem, které téměř vytlačily vysavače s jednoduchou textilní filtrací, dnes zaznamenáváme nástup tzv. cyklonových vysavačích. Princip fungování takového přístroje je nám celkem dobře znám z běžných přírodních jevů, ale přesto začal být uplatňován až v devadesátých letech minulého století.

Cyklonový efekt nechá vysáté částečky proudit dokola v separační nádobě a ty jsou odstředivou silou urychlovány téměř k rychlosti zvuku. Při této rychlosti jsou odstředěny ke stranám vysavače i velmi lehké nečistoty. Proud vzduchu je pak ještě před a za turbínou dočišťován permanentními a omyvatelnými HEPA filtry…

Nečistoty se při odstřeďování usazují na dně plastové nádoby, takže pak stačí jednoduše tuto cyklickou nádobu hygienicky uzavřít a při naplnění vyprázdnit. HEPA filtry je třeba omýt proudem vody jen cca jednou za půl roku. Díky jejích téměř stoprocentní účinnosti, kdy HEPA filtry neprojdu částice větší 0,3 mikrometrů, jsou tyto přístroje velmi vhodné pro alergiky. Stejně jako hrncové vysavače mají ty cyklonové výhodu v tom, že s množstvím vysátých nečistot se jejich účinnost nesnižuje, zatímco u běžných sáčkových vysavačů je účinnost nepřímoúměrná naplněnosti sáčku (podle testů dochází již při polovičním zaplnění až ke čtyřicetiprocen­tnímu zhoršení sání).

Při koupi cyklonového vysavače dobře vybírejte, protože levnější výrobky mají s cyklonem často společný pouze název – cyklonový efekt v nich prakticky nenajdete, může se s nimi špatně manipulovat a filtrační efekt je horší než u běžných sáčkových vysavačů (důležitý je zmiňovaný HEPA filtr).

Centrální vysavač

Když přišli konstruktéři s modely osobních vysavačů, netušili, že jednou se lidé budou znovu vracet k Boothovu modelu velkého vysavače. Hlavní výhoda takovéhoto systému je, že nevíří prach – všechen vzduch s vysátými nečistotami je speciálně vybudovaným potrubním systémem odváděn do centrální sací jednotky, kde je odfiltrován a vypuzen mimo objekt. Nemusíte se tedy bát ani těch nejmenších částic, které by mohl filtr propustit, protože jsou vypouštěny z domu ven.

Silnou nevýhodou je složitá instalace na začátku – musíte vybrat místo pro centrální vysavač a od něj vést potrubí, které ústí do speciálních „zásuvek“ v každém patře nebo ve všech místnostech. Nejjednodušší a nejlevnější je nechat si centrální vysavač zabudovat ještě při stavbě domu, ale i majitelé starších domů si mohou tento systém nechat zprovoznit, ačkoliv to bude o něco složitější. Instalace trvá jeden až dva dny a překvapivě to není ani extrémní zátěž pro peněženku – cena se vám vrátí na zdraví vašem a vašich blízkých.

Bezproblémová manipulace

Po připojení dlouhé sací hadice do speciální zásuvky můžete vysávat dokonce i ve špatně dostupných místech. Zatímco s běžným vysavačem by se vám na schodech špatně manipulovalo, tak když máte pouze hadici, není problém ji natáhnout kamkoli. Vysávat mohou i vaši potomci bez toho, abyste se báli poškrábání nábytku nebo zničení přístroje jejich „vlídným“ zacházením.

Klid a ticho

Při užívání centrálního vysavače se zcela zbavíte nepříjemného hluku. Rámus je omezen pouze do míst, kde se nachází samotný centrální vysavač, takže můžete klidně luxovat vedle spícího dítěte nebo člena rodiny sledujícího televizi. Po čase si už nebudete ani moci představit, jak jste kdysi byli ochotni tahat se s hlučným a těžkým přenosným vysavačem.

Práce s centrálním vysavačem

V momentě, kdy usoudíte, že by bylo dobré začít vysávat, stačí připojit pružnou hadici s běžnou teleskopickou tyčí a hubicí do jedné ze zásuvek pro vysavače, které jsou umístěny nízko při zemi. Sací jednotka se automaticky sepne a můžete vysávat. Péče o centrální jednotku není nijak složit – občas musíte oklepat filtr a cca jednou za čtvrt roku vyprázdnit zásobník pro nečistoty. Ve světě se centrální vysavače znovu šíří pro svůj výkon již déle než čtvrtstoletí (až o 40 % vyšší než běžný vysavač o stejném příkonu).

Už na začátku minulého století byly centrální jednotky oblíbené pro větší komplexy kanceláří, restaurace či pensiony, dnes je můžete bez problémů nalézt i v rodinných domech a šíří se už i do městských bytů. Jako perličku už je snad třeba jen zmínit štěrbinovou zásuvku, kterou můžete mít umístěnu v kuchyni pro rychlé uklizení drobků, které do ní můžete prostě smést.

Vyčistěte i vzduch kolem sebe

Denně se nadechneme cca 18 000 krát a vydýcháme tedy 15 kg vzduchu. Jelikož většinu života trávíme v budovách a minimálně celou třetinu přímo doma, když spíme, dýcháme především vzduch interiérový. Pokud patříte mezi ty, kteří si mohou většinu dne sami regulovat kryptoklima svého prostředí (tedy teplotu, vlhkost vzduchu a jeho kvalitu včetně chemického a iontového složení), jste jedním z těch šťastnějších. Kryptoklima je ovlivňováno větráním, ventilací, zvukovou izolací i vnějšími klimatickými podmínkami.

V obytných místnostech je ideální teplota 22°C, ale tam kde spíte, by se měla teplota pohybovat mezi 17 a 19°C (muži mají raději o něco chladnější). Příznivá vlhkost je mezi 40 až 50 %, protože při vyšších hodnotách by se ve vaší domácnosti velmi dobře dařilo různým mikroorganismům (bakterie a plísně), při nižší vlhkosti (místnost může být vysušována např. topením) se zase nebudete cítit příliš příjemně, takže je naopak třeba zvlhčovačů vzduchu.

Kvalitu vzduchu regulujeme pravidelným větráním nebo čističkou vzduchu – ta je zvlášť vhodná v oblastech s vysokou koncentrací smogu nebo pro alergiky. Jedná se v podstatě o určité vysavače vzduchu. Vzduch je přístrojem nasáván a je proháněn filtrem nebo filtrační kazetou a zachycuje tak bakterie, prach, pyly a dokonce i pachy. Pokud používáte v čističce speciální elektrostatické kazety, tak vzduch také ionizujete (do určité míry i sterilizujete), tudíž se vám bude lépe dýchat a můžete snížit případné statické napětí vytvářené umělými podlahovými krytinami.

Čističky využívají už zmiňovaných HEPA nebo ULPA filtrů, které je třeba pravidelně udržovat (některé čističky indikují míru znečištění filtru samy). Někdy se dají sehnat také čističky s vodním filtrem – bude se vám díky nim skvěle dýchat, ale také zvyšují vlhkost v místnosti.

Když není čas, ale peníze ano

Když nemáte čas zabývat se uklízením bytu kvůli pracovnímu vytížení nebo kvůli čemukoliv jinému, ale peníze pro vás nehrají roli, můžete si na úklid bytu pravidelně zvát úklidovou firmu – uklizení malého bytu 1+1 vyjde na cca 1500 Kč, zatímco za úklid bytu o ploše 100 metrů čtverečných zaplatíte 3000 Kč. Mnohé hospodyňky se často děsí při představě, že by jim doma měl někdo jiný uklízet, a tak předem samy uklidí, „aby přece nevypadali jako bordeláří“. Nic se nebojte a tu hubici vysavače hned odložte – uklízecí čety jsou připraveni na vše a od toho tu také jsou.

Pro pohodlnější úklid je dobré zvolit vhodný úložný systém, vytvořit po bytě různé ukládací prostory a většinu věcí tam uložit.

Jeden komentář ke článku “Vysavač a úklid”

  1. evik napsal:

    <!--texy-->My toto taky řešili. Vysáváme každý den a nikde nesmí být ani smítko – máme tento vysavač od Electrolux: http://www.hy­perzbozi.cz/vy­savace/electro­lux-zusallflr-7–176823251, s kterým jsme spokojeni.

Přidat komentář