Pokud si myslíte, že během let
dokázaly společnost rozdělit jen válečné konflikty, ideové rozdíly nebo
přístup k daním, mýlíte se. Velkým společenským problémem se staly
dokonce také mikrovlnné trouby a to kvůli jejich spornému vlivu na lidské
zdraví. Nic však nevyvrátí fakt, že naprostá většina domácností si na
ně již zcela zvykla a jsou každodenními pomocníky při přípravě jídel.
Kdo z vás si dovede ještě představit ohřívat jídlo jinak než
v mikrovlnce?
Lidé v našich končinách si mohou myslet, že mikrovlnná trouba je vynálezem přibližně posledních dvou desetiletí, ale pravdou je, že první mikrovlnná trouba vznikla již v roce 1946, když jistý fyzik Percy Spencer při zkoumání radarů zjistil, že mikrovlny mají na některé látky tepelný vliv. Jal se tedy tvořit a první mikrovlna o váze 340 kg a výšce přes jeden a půl metru spatřila světlo světa. Její tehdejší cena se pohybovala v přepočtu okolo 100 000 Kč.
Vědecká společnost už tehdy spatřila potenciál tohoto přístroje, a tak po dlouholetém vývoji vznikly mikrovlnné trouby mnohem menší a levnější. V USA doznaly masivního rozšíření v polovině 70. let, v západní Evropě se objevily na začátku 80. let a k nám začaly proudit ihned po revoluci. Dnes naprostá většina domácností vlastní alespoň jednu a mikrovlnné záření se stalo každodenním pomocníkem.
Mikrovlnné trouby pracují na principu elektromagnetického vlnění – konkrétně s vlnovou délkou 12,25 cm, což znamená 2 450 MHz. Speciálně tato frekvence mikrovln má ideální vlastnosti k ohřevu surovin – odrážejí se od kovových stěn trouby zpět dovnitř a procházejí jídlem, čímž ho ohřívají.
Při průchodu jídlem ohřívají mikrovlny především vodu, tuky a cukry – v podstatě urychlují pohyb daných molekul (viz středoškolská fyzika – teplo je celkovou kinetickou energií neuspořádaného pohybu částic, tzn. čím rychleji částice kmitají, tím je látka teplejší). Zrychlením kmitání molekul tedy v podstatě vaříme a ohříváme.
Obrovskou výhodou mikrovln je, že mohou procházet keramickými, skleněnými, porcelánovými a také některými plastovými nádobami, aniž by je zahřívali, a proto je můžeme úspěšně používat jako nádoby pro ohřívání v mikrovlnkách…
Tento způsob není příliš šetrný k samotné struktuře potravin, ale před pár lety byla vyvinuta technologie Inverter, která dokáže regulovat výkon magnetronu plynule, což zaručuje lepší ohřívání vzhledem ke kvalitě potravin.
Vliv zvýšené intenzity elektromagnetických polí, která jsou vyzařována z mobilních telefonů, samotného elektrického vedení i všech elektrospotřebičů apod., na lidské tělo ještě nebyl dostatečně prozkoumán a neustále se o něm vedou odborné polemiky. Existuje obrovské množství studií, které se navzájem popírají.
Dlouhodobé působení těchto polí prý může mít za následek snížení celkové imunity organismu, vznik nádorového bujení nebo narušení funkce svalů. Tyto problémy prozatím nebyly jednoznačně prokázány ani vyvráceny, ale doporučuje se od zdrojů elektromagnetického záření udržovat odstup alespoň 30–100 cm.
Jestliže si přejete mikrovlnnou troubu využívat na pouhé ohřívání bez jakéhokoli komfortu, pak dnes neexistují mezi výrobci téměř řádné rozdíly. Můžete jít jednoduše do obchodu a podle ceny si vybrat jednu z těch cenově levnějších.
Za určitý příplatek dokáží však dnes ty nejmodernější v mnohém pomoci – pouze vložíte pokrm a na elektronickém panelu vyberete typ ohřívaného pokrmu. Mikrovlnka si jídlo sama zváží a následně vybere potřebný výkon i čas ohřevu. Dnes je ve spoustě mikrovlnek také několik zdrojů mikrovln, což zaručuje stejnoměrné prohřátí uvnitř i na povrchu pokrmu.
Pokud ale chcete používat mikrovlnnou troubu pro více úkonů, musíte vybírat dále. Ve většině z nich dnes již není problém něco uvařit, ale v klasických mikrovlnkách určitě není doporučováno péct – i když trouba tuto funkci může poskytovat, zkušenosti hospodyněk nejsou příliš uspokojivé. Nyní jsou ale na trhu běžně dostupné také přístroje kombinované – horkovzdušné trouby s generátorem mikrovln nebo mikrovlnky s funkcí horkého vzduchu.
Klasickým problémem jídla dělaného v mikrovlnce je, že nemá tu správnou barvu. Dnes již ale každá druhá trouba má obsažený gril, který tento problém vyřeší a dodělá vám tu krásnou kůrčičku. Při kupování mikrovlnek s grilem si ale dejte velký pozor na jejich výkon – 1000 wattů je naprosté minimum.
A je dobré si také připlatit, protože levnější modely nedokážou zároveň použít dvě funkce, takže mikrovlny a gril se mohou jen střídat – při takovém střídání grilovací spirála nahoře vždy vychladne, a tak nedostanete tu očekávanou kůrku, i kdyby jste se snažili, jak chtěli.
Trh je zavalen obrovským množstvím mikrovlnek, a proto výrobci neustále řeší, jak zaujmout. Proto bylo navrhnuta a uvedena do provozu spousta různých funkcí, které mají udělat daný typ nebo danou značku více přitažlivější. Jednou z těchto funkcí, která se skutečně ujala je Crisp.
Zatímco normální trouba vám dokáže bez problémů péci shora i ze zdola a udělat třeba takovou pizzu, mikrovlnka s výše uvedenými funkcemi to nezvládne. A tady přichází Crisp, u kterého působí zároveň gril i mikrovlny, ale navíc je jídlo položeno na speciální pečící plech, který se během chvíle rozpálí na teplotu více než 200 stupňů Celsia, takže teplo působí shora, zevnitř i zespod.
Když si tedy určíte jaké funkce má vaše mikrovlnka má mít (navíc to může být ještě vaření v páře, interní paměť, udržování stálé teploty atd.), zbývá si již jen vybrat potřebný objem vnitřního prostoru (vyskytují se od 14 do 45 litrů) a vámi oblíbenou značku.
Kromě vnitřního rozměru nejsou mikrovlnky také jednotné ve vnějším tvaru – existují takové, které vám pohodlně vejdou do rohu kuchyňské linky. Dvířka mohou být z boku nebo vyklápěcí směrem dolů. Ať už mikrovlnnou troubu budete mít vestavěnou ve skříňce kuchyňské linky nebo postavenou samostatně, dbejte na dostatečný prostor pro odvětrávání.
